Zbraně
M16
M14
M14 je puška americké armády používaná od Vietnamské války až do současnosti.
Puška M14 byla vyvinuta ve spojených státech v 50. letech jako zbraň ráže 7,62mm NATO. Zbraň konstrukčně dosti blízce vycházela z osvědčeného válečného modelu M1 Garand. Šlo o pušku velmi přesnou a balisticky výkonnou (vývoj střelivin umožnil, že přes zkrácení nábojnice z 64 na 51mm se výkon vojenských verzí nábojů .30-06 a 7,62x51 NATO nijak drasticky neliší), při plně automatickém režimu střelby (dávkami) však byla vemi těžko ovladatelná. Zavedením možnosti střelby dávkou navíc vzrostla její hmotnost, neboť bylo nutno zesílit konstrukci pro zvětšené namáhání při plně automatické palbě.
Přes pečlivě zpracovanou konstrukci, vysokou odolnost a životnost byla M14 ve výzbroji americké armády velmi krátkou dobu, neboť ji během Války ve Vietnamu postupně nahradily zbraně typu M16, které jsou v dnešní době (po zbraních systému AK - známých jako "automat Kalašnikov") bezesporu nejrozšířenější na celém světě.
Varianta M14 byla zavedena do výzbroje jako odstřelovací puška M21, která se vyznačovala pečlivějším zpracováním hlavně a dalších součástek (zejména spoušťového mechanismu), zvláště tuhou pažbou z vrstveného laminovaného dřeva, přítomností lištové montáže pro optický zaměřovač na pouzdru závěru, a také absencí možnosti střelby dávkou. Varianta označovaná jako M15 měla nahradit lehký kulomet, od základního modelu se odlišovala těžší kulomet s větší tepelnou jímavostí, sklopnou dvojnožkou a vyšší hmotností. Příliš se však neosvědčila ani nerozšířila, pro plnění úkolů lehkého kulometu byla příliš lehká, s nedostatečnou palebnou mohutností, a jako útočná puška zase dost těžká a neohrabaná.
V dnešní době jsou zbraně řady M14 používány jako odstřelovací pušky - nejčastěji ve variantě DMR. Pušky M14 v klasickém provedení, tedy s dřevěným pažbením (a často s povrchovou úpravou kovových částí chromováním nebo niklováním) jsou zbraněmi čestných jednotek
MP5
Zbraň je vybavená pevnou, sklopnou (model PDW) nebo vysouvací pažbou (typ SD6,A5,J). Je používána po celém světě ve vojenských a policejních úřadech; prakticky všemi speciálními jednotkami po celém světě. Jeho hlavní výhodou je jeho kompaktnost. Používá uzávěr uzamčený uzamykacími válečky, dosahuje vysoké přesnosti a spolehlivosti, ale použitý systém uzamknutí způsobuje vysokou výrobní náročnost a tím pádem i vysokou cenu zbraně. Zbraň používají české i slovenské speciální jednotky.
Německá teroristická skupina RAF použila siluetu této zbraně ve svém logu.
Děgtarjev
Technické údaje
Kaliber: 7,62x54R mm.
Zásobník: bubnový, odmínateľný.
Kapacita: 47 nábojov.
Záchyt zásobníku: za zásobníkom.
Typ zbrane: automatická, s využitím tlaku plynov.
Režim streľby: dávkami.
Uzamknutie záveru: uzamykacími doštičkami do vybrania v púzdre záveru (systém Kjellman Frijberg).
Celková dĺžka: 1270mm.
Dĺžka hlavne: 605mm.
Hmotnosť: 11,9 kg.
Mieridlá: posuvné mieridlá.
Manuálna poistka: vpravo, za púzdrom záveru.
Pažba: tvrdé drevo.
Dalšie údaje: Tato zbraň vstoupila do služeb sovětské armády v roce 1926. Byla vyráběná ve firmě Bajkal v Tule. Jeho nástupcem sa stal model DPM, kterého vratná pružina vyčnívala vzadu z pouzdra závěru. Model DT sa taktéž používal jako kulomet na vozidlech. V tomhle případě měl bubnový zásobník na 60 nábojů.
M60
Kulomet M60 (oficiální označení Machine Gun, 7.62mm, M60 nebo M-60) je standardním kulometem všeobecného využití v bitevním poli, který je využíván pozemní armádou Spojených státu amerických, který nahradil starší typ kulomet Browning ráže .30 (což je stejná ráže). S výrobou se začalo v roce 1959.
V dnešní době je kulomet v ozbrojených silách US. Army nahrazován modely M240 a M249 SAW, ale stále se těší veliké oblibě a je využíván i v armádách dalších zemí jako například Austrálie, Jižní Koreje a Tchajwanu. Kulomet je vyráběn i v 21. století. Zbraň byla navržena pro použití v útočných i obranných akcích. Přenosnost a vysoká kadence poskytuje při útoku dostatečnou palebnou podporu, která znemožňuje obráncům aktivně klást odpor. Při obraně daleký účinný dostřel a rychlost střelby podporuje obranná postavení.
Pro zvýšení přesnosti zbraně se využívá podpěrový systém v podobě dvounožky či trojnožky. S trojnožkou je možno účinně zasáhnout cíle na vzdálenost 1 100 metrů, s dvounožkou 800 metrů. Na stojící cíl se udává účinný dostřel 600 metrů a na cíl v pohybu (osoby) přibližně 200 metrů. Zbraň má ale schopnost zabít cíl až na vzdálenost 1 500 metrů při dostatečné palebné dávce do prostoru cíle. Při střelbě na větší vzdálenost je ale třeba počítat s určitým rozptylem střel.
Kulometné družstvo většinou tvoří dva vojáci. Střelec má za úkol vedení palby a druhý voják nabíjení zbraně pomocí dlouhých pásů, které se zaklapávají do zbraně z svrchní části. Obsluha zbraně je pro jednu osobu poměrně složitá, proto je nutná dvoučlenná obsluha. Základní muniční bedna obsahuje přibližně 600 až 900 nábojů, což umožňuje vedení soustavné palby po přibližně dvě minuty. Ve válce ve Vietnamu bylo běžné, že každý voják v útvaru byl vybavován ještě kulometným pásem o 200 nábojích, aby v džungli bylo možno vést mnohem delší palbu.
Zbraň se většinou označuje jako M60, ale v oficiální vládní literatuře se využívá označení M-60.
SVD Dragunov
AK47
Při konstrukci se tvůrce inspiroval německou útočnou puškou STG 44 z konce 2.Světové války. Puška používá náboj 7,62x39 mm vzor 43 poprvé využitý u samonabíjecí karabiny Simonov. Zbraň při střelbě využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového kanálku. Je poměrně snadno ovladatelná a velmi odolná. Proto ji lze využít prakticky v jakýchkoli podmínkách. Ovšem značnou nevýhodou je její hmotnost. Při hmotnosti 4,3 kg nejde o právě nejlehčí zbraň..
- V roce 1947 je M. T. Kalašnikov pověřen navržením nové zbraně pro Sovětskou armádu.
- O dva roky později, v roce 1949, je zahájena výroba AK-47.
- Za další dva roky (tzn. 1951) je po důkladném testování zařazena do výzbroje Sovětské armády a jednotek policie.
- Později vzniká řada licencovaných kopií vyráběných v zemích východního bloku. Československý Samopal VZ-47 sice zvnějšku připomíná AK-47, ale jeho vnitřní mechanismus je zcela odlišný.
M4
M4 je americká útočá puška, která vychází z řady AR-15.
M4A1 je základní typ útočné pušky, teoreticky je zkrácenou verzí pušky M16, od níž se liší teleskopickou pažbou a kratším předpažbím. Je to standardní zbraň americké armády a objevuje se ve výzbroji mnoha další, mj. i České republiky (jen pro zahraniční mise).
Zbraň je vyráběna firmou Colt, původní model však navrhl Eugene Stone a vyrobila zbrojovka ArmaLite. Pro zbraň existuje široká škála příslušenství, které je sdruženo do tzv. balíčku SOPmod (Special OPerations modifications). Ty obsahují např. devítipalcový granátomet M203, tlumič, speciální laser AN/PEQ 2, systémy nočního vidění a různé optiky (ACOG) nebo kolimátory (Aimpoint). Zbraň je uzpůsobena ke střelbě střeliva ráže 5,56 × 45 mm NAT, které je podáváno z třicetiranného zásobníku. Střelba funguje stejně jako u jiných zbraní, okénko pro výhoz nábojnic je pouze napravo, stejně jako táhlo závěru. Je to zbraň ve své době průkopníkem částečně plastové konstrukce, což je pažba, pažbička a předpažbí.
Zbraň má více typů:
- M4A1 R.I.S.- předpažbí je pokryto montážemi na různé příslušenství
- M4S system - předpažbí rovněž pokryto lištami, ale má jiný tvar
- M4 SPC - místo teleskopické má pevnou pažbu typu M16
- XM 177 - starší verze, liší se jinými mířidly a tlumičem výšlehu plamene
- M933 - krátká verze XM pro námořnictvo
- M4 comando - zkrácená M4A1 pro speciální jednotky
- M4 SOPMOD - Special OPeration MOD, od základní verze se liší přidáním tlumiče, koliminátoru a granátometem M203
Sten
